Letos v únoru jsme si pořídili štěně a taky k nám třikrát na několik dní zavítal náš kamarád Ivo. Cestovatel, fotograf a velký znalec červených vín, který skvěle fotí a to nejen lidi. Ostatně mrkněte se na jeho Instagram @ivohausner. A právě díky Ivovi a jeho třem návštěvám s odstupem několika měsíců máme skvělé fotky obou našich mrňat, o které se musím podělit. Děkujeme!

Letos v březnu tedy začala nejen karanténa, ale i náš fotografický příběh, ve kterém byly našemu štěněti Harrymu tři měsíce a seznamoval se s námi, chalupou a zahradou, ale hlavně s naším prtětem.

Ivo dorazil se svým obytňákem stanovat na naši zahradu i v červnu a pobyl několik dní. Harry byl tohle léto úplně na zabití, sežral nebo rozkousal na co přišel, prostě dítě, co roste a nezná míru. S naším prtětem si ale dost hezky a opatrně hrál, nekousl ho nikdy, ale nechat je o samotě jsme si ještě netroufali.

V září už byl z Harryho pan pes, co je sice zrovna v devítiměsíční pubertě, ale už váží přes 30 kilo a je přeci jen trochu klidnější než v telecím létě. Od prtěte si nechal líbit úplně všechno a i když ho občas povalil, tak si s ním tak opatrně hrál, i když mu lezl do misky a strkal mu prsty do tlamy, že se tomu ani věřit nechce.